Jen mě nelituj
Jarek Nohavica
1: | JGmen mě nelituj, nCmeklepej nF7a mé dveře s chrByzantémou v dlD7ani, hrCma na lF7itování kBončí v prvním tahu, neplivej lDmásku na podlCmahu, nestůj mi Fu bytu, jen mě nelitGmuj. TCma slova jsF7ou jen guláš dvBakrát přihřívF/Aaný, Cma to mě nF7ezachrání, a tBo mi nepomůže, a tak nDmesvlíkej mě z kCmůže, celý zvFědavý, celý zvBědavý, jak vlF/Aastně vypadGmá takový mCmalý pohřeb, na který si člF7ověk sám nastřBádá. |
R: | Jó, kdybych byl vrBabec, sezobal bych zFrní všem ptGmákům, co v D#okolí jsBou, srdce měl bych slCmabé a žaloudeček pFlný a dD#uši rozčepýřenBou. |
R: | Jó, kdybych byl holub, roznesl bych psaní od domu k domu do všech světových stran, a pak četli bychom spolu, co píše tamta paní a co píše tamten pán. |
*: | JCmó, kdybych byl, žD#il bych si, žil, a šťBastný bych byl jF/Aako pytel blech, ale jCmá jsem, co jsem, a nF7evěřím lítostBem. |
2: | Jen mě nelituj, opřený o zábradlí mám ještě dvacet sedm zubů, nejsem přes palubu, ten plavčík, co to řekl, ten se spletl, koukni se na racka, jak vzlétl směrem k úsvitu, a tak mě nelituj. Člověk se rodí jednou a umírá i stokrát, slza je pořád mokrá jak za časů krále Leara, a já potichu v sobě sbírám sílu i odvahu, stojím na prahu a koukám: velká paráda, z mých dveří vychází pohřeb, na který jsem si sám nastřádal. |
R: | Jó, kdybych byl káně, vysoko bych létal a střemhlav padal dolů jako archanděl a na severní straně nejvyšší hory světa bych svoje tajné hnízdo měl. |
R: | Jó, kdybych byl sýček na Těšínské věži, purkmistry a pány ze sna budil bych, a k půlnoci bych křičel, jak to leží a běží, a k ránu bych pak ztich'. |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T21:00:53.271+00:00
Výsledky hledání: |